Šok

Šok

Cosi tu ťuká. – tak běž a zvedni bránu.
Je to jak přízrak, jak úder do tympánu.
Modrá jsou rána a soumrak zlostí bledne.
Už jsem jen dáma a ty pěšák v sedle.

Už nejsme malí a je to k popukání,
když dětí kalí na hudbu mého mládí.
My máme výdrž a oni odhodlání být.

Je to šok, když do kapsy vítr už nefouká nám.
Je to krok přes černou díru, než zavřeme krám.

Něco tu klepe. a je to velká síla.
Mít duši kluka, co nikdy neumírá.
A touhu vzlétnout a různá divná přání
půlnoční balet, netoužit po uznání.

Zahodit žaket, obléknout starý džíny
a krátký triko s nápisy pro blondýny,
pod stromem usnout, zahodit všechny splíny, snít.

Je to šok, když do kapsy vítr už nefouká nám.
Je to krok přes černou díru, než zavřeme krám.