Trojúhelník
Když den se sešeří, čekám tě s večeří
Tvé klíče ve dveřích poznám, ty nevěříš
Jsem motýl bez křídel, trhals je každý den
Na prsten ze zlata patří jen záplata.
Čekám tě při svíčkách, přicházíš po špičkách
Mé tělo z atlasu prostírám na tácu
Hodiny na stěně, chci tě mít pro sebe
Jsi pramen pochodní, tak už se rozhodni.
Na konci provazu nejde tu o krásu
Jen každá za sebe chcete mne pro sebe
Na nohou závaží, těžko se odvážím
Sepsat ten testament, dopadnout na kámen.
Nechci tě na víkend, krátký je každý den
Svážu tě provazem, já jsem ta ze všech žen
Zamykám za tebou, rozum i city lžou
Svedu tě do ráje, kde cesta přímá je.
Přicházíš ospalý, vnímám tvé nálady
Na tomhle nádraží vlaky už nestaví
Známe se spoustu let, do kafe kape jed
Nebudeš ode mne už nikdy odjíždět.
Na konci provazu nejde tu o krásu
Jen každá za sebe chcete mne pro sebe
Na nohou závaží, těžko se odvážím
Sepsat ten testament, dopadnout na kámen.