Vrátka
Tiše ráno vrzla vrátka za tvojí zahradou
Má nejistá chůze vratká s obavou
Zda se vrátím, zda-li přijdu ti odpuštění dát
A budeš-li o mé „přijdu“ vůbec stát.
Já to vím, že se to stává, jednou vyjde, jednou ne
Projednou na zkoušku, prý se rádo promine
To se stává marná sláva, ráda hledám, co není
Spousty pravdy v planých slibech k zapomnění.
Tlukot jehel po chodníku mě doprovází
A žádná hloupá slova díků mi neschází
Měl jsi asi jiné cíle, noci probdělé
Jako ryba jsem se chytla vesele.
Já to vím, že se to stává, jednou vyjde, jednou ne
Projednou na zkoušku, prý se rádo promine
To se stává marná sláva, ráda hledám, co není
Spousty pravdy v planých slibech k zapomnění.
Já to vím, že se to stává, jednou vyjde, jednou ne
Projednou na zkoušku, prý se rádo promine
To se stává marná sláva, ráda hledám, co není
Spousty pravdy v planých slibech k zapomnění.
Dostal jsi to, co měl jiný dávno dostat před tebou
A můj pocit spoluviny jde se mnou.